Socha Panny Marie Lurdské

Socha se nalézá nedaleko čp. 142. Stojí na malé vyvýšenině, ale protože je umístěna v údolí, netvoří výraznou dominantu.

Objekt je 9 m vysoký, [1] vyrobený z pískovce, ohraničen zahrádkou. Základna je tvořena nízkým kvádrem. Na něm se na čelní straně objevuje skupina reliéfů. Jsou jednotlivě odděleny polosloupy připomínajícími iónské. Na pravé straně je basreliéf sv. Josefa a poté následuje reliéf Panny Marie s Ježíšem a sv. Annou. Na posledním reliéfu je zřejmě znázorněn sv. Jáchym. Tato spodní část se odděluje od následující výžlabkem a oblounem. Obloun nese rostlinný ornament lemující tvar dalšího bloku. Následuje hranol. Přední část tvoří reliéf sv. Michaela archanděla. Je zasazen do plného oblouku. Jeho spodní část lemují po obou stranách pilastry. To se opakuje i u dalších dvou reliéfů. Nad obloukem je napsáno: „Sv. Michaeli, opatruj nás v hodinu naši poslední.“ Na boční straně zleva se nachází další reliéf. Jako předchozí je umístěn v plném oblouku s pilastrem. Reliéf zobrazuje sv. Máří Magdalénu. Nad její hlavou se nachází text: „Sv. Máří Magdaléno, vypros nám ducha kajícnosti.“ Zadní plocha je tvořena poznámkou: „Věnováno ke cti a chvále Boží a blahoslavené Panny Marie. Posvěceno od P. Frant. Beka faráře na Sebranicích 1888.“ Poslední část nese plný oblouk s polosloupy. Uvnitř se nalézá hluboký reliéf sv. Jana Nepomuckého. Také nad jeho hlavou je nápis: „Sv. Jene Nep. patrone náš, oroduj za nás!“ Sokl ukončuje profilovaný pásek. Nad ním následuje vejcovec a perlovec. Posledním prvkem tohoto dekoru je rostlinný ornament. Na tomto místě je napojen vysoký sloup zakončený vlastní sochou. Pata je tvořena po sobě jdoucím oblounem, výžlabkem a opět oblounem. Vedle paty po obou stranách jsou umístěny dvě menší sošky znázorňující anděly. Mají natažené ruce směřující k soše Panny Marie.  Vlastní sloup nese na sobě ornament zobrazující vinnou révu. To je běžný symbol Krista a křesťanské víry. [2]  Prvek zakončuje hlavice s rostlinným motivem. Zde je ukotvena socha Panny Marie. Ta má všechny charakteristické symboly právě Panny Marie Lurdské. Zobrazuje se jako žena, která je zahalená v pláštích. Kolem pasu má uvázanou šerpu, s růžencem a růžemi na bosých nohou a sepjatými dlaněmi.  Takto se měla zřejmě zjevit čtrnáctileté pastýřce Bernadettě v jeskyni v roce 1858 v Lurdech nacházejících se ve Francii. Měla vyřknout: „Já jsem Neposkvrněné Početí.“ Ikonograficky je Panna Maria Lurdská kombinací Immaculaty a Panny Marie Růžencové. [3]  Růže je květina spojována zejména s matkou Krista, jež bývá nazývána „růží bez trnů“, tj. bez hříchu. [4] 

Nevýrazná část celého objektu je již zmiňovaná skupina reliéfů, protože se nalézá na spodní části podstavce. Na pravé straně se nachází postava sv. Josefa, snoubence Panny Marie a pěstouna Ježíše Krista, muže ve středních letech, který v jedné ruce drží lilii a druhou ruku má položenou u srdce. Lilie má symbolizovat čistotu. Další prvek obsahuje postavu Panny Marie a sv. Anny, její matky. Obě ženy jsou zahalené v pláštích, Maria má na klíně malého Ježíše. Sv. Anna jí klečí u nohou a má zkřížené ruce na prsou. Poslední reliéf zosobňuje sv. Jáchyma, otce Marie. Doplňuje celou skupinu reliéfů. Znázorněn je jako starý muž, v ruce drží knihu. Ta symbolizuje učenost. [5] 

Sv. Michael je postava znázorněná na přední ploše hlavního hranolu. Okřídlený rytíř drží v jedné ruce meč zlaté barvy, v druhé štít. Figurou uvnitř štítu je kříž, který připomíná kříž jetelový. Muž přemáhá ďábla, ten leží u jeho nohou. Sv. Michael představuje strážného anděla, vůdce nebeského vojska proti padlým andělům a ochránce proti mocnostem zla.

Hautreliéf sv. Máří Magdalény zobrazuje ženu v plášti, s rozpuštěnými vlasy. Světice klečí, ruce má sepjaté. U ní jsou zřetelné atributy: kříž symbolem křesťanství, lebka symbolem kajícnosti a nádobka zlaté barvy. Jde o nádobku s mastí, v evangeliu se praví, že Kristovi pomazala nohy vzácným olejem.  Máří Magdaléna byla jmenovaná jako první mezi ženami, které doprovázely Ježíše a sloužily mu. Podle Lukášova evangelia ji vyléčil Ježíš z posedlosti a odpustil cizoložství. Byla u toho, když Ježíš Kristus umíral na kříži, při zmrtvýchvstání ji Ježíš pověřil, aby o tom podala zprávu jeho učedníkům. Legenda praví, že po Ježíšově nanebevstoupení žila na opuštěném místě a andělé jí sloužili. [6] 

Poslední postavou je sv. Jan Nepomucký, představující muže ve středních letech, v kněžské rochetě. V jedné ruce drží kříž s palmovou ratolestí, druhou má vztyčenou. Klečí na klekátku a u nohou má kněžský biret.

Sochu dal pravděpodobně zhotovit a postavit Josef Kopecký z čp.142 roku 1888 na památku svého syna, který zemřel ve věku osmnácti let na zápal mozkových blan. Vyrobil ji Josef Kroupa nákladem 8000 zlatých.  Obnovena byla roku 1958 Lorencem z Poličky. V roce 1999 došlo k další opravě sochy. V lubenské kronice je poznamenáno, že místní obyvatelé přispěli částkou 67 000 Kč na opravu mariánské sochy. Opravu provedl sochař Malý, který sochu zrekonstruoval. [7] 

[1] Kronika obce Lubné I., s. 305; [2] J. Hall, Slovník námětů a symbolů; [3] Vítězslav Štajnochr, Panna Maria Divotvůrkyně, Uherské Hradiště  2000, s. 210; [4] J. Hall, Slovník námětů a symbolů, s. 390; [5] J. Hall, Slovník námětů a symbolů , s. 223; [6] Křesťanské nebe, s. 42; [7] Kronika J. Kopeckého