Kam s ním?

Žijeme v době, kdy máme k dispozici nepřeberné množství zboží.  Vše úhledně a lákavě zabaleno. Následkem toho se však v leckteré domácnosti řeší ono známé Nerudovské „Kam s ním“, tedy myšleno s odpadem. Na rozdíl od našich předků jej totiž produkujeme obrovské množství. V naší obci naštěstí máme kromě pravidelného svozu popelnic k dispozici sběrný dvůr. A jako všude i zde je třeba respektovat určitá pravidla, což se mnohdy bohužel neděje. Především je dobré dodržet provozní dobu, kdy je přítomna obsluha, tedy každou sobotu od 8 do 12 hodin. Pověřený pracovník vám tak poradí s tříděním a následným umístěním do příslušných kontejnerů. Právě třídění je nyní velkým nešvarem. Jistě není problém domluvit se na jiném termínu, případně se tzv. obsloužit sám, ovšem stále platí pravidlo slušnosti a dovezený materiál vytřídit. Vše je viditelně popsáno a každá komodita má svůj kontejner...

Pro všechny případy tedy konkrétně: Papír lze skládat u dveří boudy. Poslouží tak dětem ze ZŠ. Zelený kontejner s nápisem SKLO je logicky na sklo (ne porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla). Žlutý zvon a kontejner popsán POUZE PLASTY slouží k odkládání plastového odpadu. Lepenka a eternit mají také svou nádobu, stejně tak kovový, bio a domovní odpad. Nábytek, dřevo, rámy oken zbavené skla a jiné rozměrné předměty se ukládají na prostranství u betonové věže. Na stejné místo patří i stavební materiál a nebezpečné látky jako barvy, oleje apod. Pneumatiky odevzdávejte zásadně bez disků! Rovněž použitelné oblečení je zbytečné vhazovat do komunálního odpadu, zvláště jsou-li v obci 2 speciální kontejnery na něj určené. Vyřazené elektrozboží je dobré vozit za budovu obecního úřadu, ovšem i ve sběrném dvoře je možné jej zanechat. Já vím, vypadá to ohromně složitě a možná jako zbytečná buzerace, avšak těch pár minut navíc, které vám třídění zabere, ušetří práci obsluze a hlavně nemalé finanční prostředky obecnímu rozpočtu.
Na závěr ještě jedna zdánlivě nesouvisející maličkost ohledně vlhčených ubrousků. Což o to, vynález je to užitečný. Máme kdykoliv čisté ruce a dítka zadnici jako z alabastru, ale použitý rozhodně nepatří do klozetu.  Pokud totiž doputuje až do ČOV, a že jich není věru málo, časem ucpe, a tudíž vyřadí z provozu kalové čerpadlo a věřte, že oprava není vůbec příjemná a konečně ani levná záležitost. Ale konec moralizování, vždyť přece postačí, když použijeme jen to, jež nás odlišuje od zvířat, tedy rozum. Ačkoliv nemá jej někdy ta němá tvář přece jen o špetku víc? Za kolektiv pracovníků OÚ Michal Kovář