Mimořádná polární záře 10. 5. - 11. 5. 2024

,,Jako z polární oblasti“… tak by se dala popsat situace, která nastala v Česku v noci z 10. na 11. května letošního roku, kdy jsme mohli pozorovat krásně viditelnou polární záři. Na zeměpisnou šířku České republiky šlo o velmi ojedinělý úkaz, který se rozhodně nevidí často. Poslední takto velká polární záře se v ČR objevila v roce 2003...

 

Poslední dvě fotografie byly pořízeny z vyhlídky v Horní části naší obce.

Co stojí za vznikem polární záře a co takto silnou polární záři způsobilo?

Jednoduše řečeno, polární záře vzniká na obou pólech současně ve chvíli, kdy se nabité částice (elektrony, protony,…) vyvržené Sluncem dostanou do zemské magnetosféry, kde způsobí její poruchu. Zde reagují s neutrálními atomy z magnetosféry, čímž se rozsvítí, a my pak pozorujeme polární záři. Magnetosféra však není po celé planetě stejná. Nejsilnější je v polárních oblastech a směrem k rovníku slábne. Proto je polární záře nejčastěji vidět právě v oblastech kolem severního a jižního magnetického pólu. Polární záře tedy není v oblastech s vysokou zeměpisnou šířkou ničím výjimečným, ovšem v oblastech střední Evropy je už poměrně vzácná. Abychom ji mohli od nás pozorovat, je za potřebí, aby nabitých částic od Slunce bylo vyvrženo dostatečné množství. Pokud se tak stane, může se polární záře objevit i v místech, kde zemská magnetosféra není už tolik hustá, tedy v oblastech blíže k rovníku. Polární záře, které jsou od nás viditelné, jsou vždy způsobené slunečními erupcemi (erupce jsou produktem slunečních skvrn, které vznikají na povrchu Slunce), díky kterým Slunce vyvrhne velké množství nabitých částic najednou směrem k Zemi. Přesně k takové situaci na Slunci došlo, a dva dny poté se polární záře u nás opravdu objevila. Nešlo ale pouze o jednu erupci, ale o několik silných erupcí dvou nejsilnějších tříd M a X během několika hodin, které se během své cesty směrem k Zemi spojily do jedné velké ,,vlny“ nabitých částic. To je hlavní důvod, proč byla tato polární záře tak mimořádně silná. Tato hmota se po vyvržení ze Slunce pohybovala rychlostí až 2 000 km/s, Zemi pak zasáhla rychlostí až 1 000 km/s. O výjimečnosti této situace svědčí také to, že polární záře byla viditelná až z Portorika, to znamená i v zeměpisných šířkách okolo 18°s.š. Všechny tyto erupce vyslala nebývale velká sluneční skvrna 3664. Pro představu - skvrna ve svém nejdelším rozměru byla 20x větší, než je průměr naší planety. 

Slunce je nyní mimořádně aktivní, protože se dostává do maxima svého cyklu, proto až do léta 2025 bude možné u nás tuto podívanou spatřit častěji. 

Aktuální dění na Slunci a v magnetosféře můžete sledovat na adrese www.spaceweatherlive.com/.

Fotky jsem pořídil na každoročním srazu lovců bouřek v jižních Čechách. Ať už šlo o úkazy na obloze, nebo zápasy na mistrovství světa v hokeji, byl tento víkend velmi úspěšný :) Jan Jareš

autor: Obec Lubná | 27.05.2024  |  Komentářů: 0  |  Přečteno: 277x


Fotografie ke článku: